Czechferrari.cz

Letošní FRD na Nürburgringu jsou již za námi. Ti kdo se přímo účastnili a nezmrzli svého výletu do světa vozů Ferrari jistě nelitovali. Tři dny naplněné vůní benzínu, zaléhajících uší a nadšení z krásných vozů z Maranella byly opravdu úžasné.

Oproti minulému ročníku se FRD přesunuly o měsíc později a to byl velký problém. Říjnovo-aprílové počasí bylo velmi nepříjemné. Většinu času bylo vlhko, občas vysvitlo sluníčko, ale většina účastníků si ty tři dny řádně promrzla.

Počasí mi umožnilo připadat si opět jednou jako vizionář. Už dlouho před akcí jsem všem kamarádům, kteří se do Německa také chystali, vyhrožoval, aby se pořádně oblékli, že vzhledem k termínu akce může i sněžit. Takže když v neděli odpoledne nejdříve pršelo a pak přišel i déšť se sněhem, zaznamenal jsem své malé bezvýznamné a docela protrpěné vítězství.

FRD ani tentokrát nezklamaly. V paddocku bylo využito každé prázdné místo – ubylo místa pro doprovodné atrakce ve prospěch parkovacího místa pro vozy Ferrari. Přibyl i stan historiků, který minule chyběl. Hlavní část paddocku byla opět vyhrazena červeným vozům Ferrari. Barevnou jednotu narušovalo jen pár vozů 599 GTB Fiorano a Enzo. Vedlejší parkovací plocha byla obsazena různobarevnou škálou modelů Ferrari a byl zde vyhražen i trochu macešký prostor pro více upravené vozy Ferrari.

Kromě „běžných" vozů Ferrari v různých i neoriginálních variacích (308, 328, 348, 355, 360M, 360SP, 360 CS, 550M, 575M M, 575 Superamerica, Testarossa, 512TR, 512M, 456 GT, 456M, Mondial, F430, F430SP, 430 Scuderia, 612 Scaglietti, 612 Sessanta, 599 GTB Fiorano), zde bylo možno nalézt i zajímavé kousky. Pozornost diváků se předně upínala k trojici Ferrari 550 Barchetta. V paddocku naštěstí nechyběla ani královská čtveřice ve složení 288 GTO (doplněná o 288 GTO Evolution), F40, F50 a Enzo. Ferrari F50 vidělo jen pár šťastlivců, neboť majitel zapomenul mezi svá zavazadla přibalit střechu a proto byl vůz po většinu víkendu ukryt v garáži, kde dělal společnost novince Ferrari California. Všímavým divákům jistě neunikla jediná 430S s karbonovým zadním víkem a předním nárazníkem ze stejného materiálu.

V „koutku tuningu “ si pozornost kolemjdoucích usurpovalo Ferrari 550 Barchetta od Edo Competition. Poněkud brutální úprava jistě nepadla do oka každému, ale našli se i tací, kteří byli nadšeni. Nedaleko stojící 575M Maranello od Novitec Rosso působilo sice méně agresivně, ale za to více elegantně. Po delší době byly k vidění i auta od Imoly Racing. Staré doby připomínalo Ferrari 512 BBi od klasika tohoto oboru – společnosti Koenig Specials.

V boxech se až tak mnoho změn neodehrálo. Flotila vozů Ferrari FXX byla doplněná bohatě obsazeným polem vozů Ferrari F430 Challenge. Zajímavě se navýšil počet monopostů Ferrari F1, přibyly jak monoposty z dávnější historie, tak ve větším počtu i vozy z posledních let. A právě na vozech s posledních let zaujaly nasazené hladké pneumatiky. Bridgestone nedokáže nabídnout odpovídající pneumatiku a proto jsou F1čky z Corse Clienti nuceny jezdit na dobově neoriginálních pláštích.

V programu všech třech dnů se pravidelně střídaly historici, FXX, Challenge a vozy F1. Bez ohledu na povrch tratě nikdo auta moc nešetřil a tak výletů mimo trať bylo docela hodně a s postupem času přibývaly i karamboly. Potlučené vozy F430 Challenge nejsou nikdy výjimkou, ale když je v jednom závodě historiků srazily dva vozy, zamrzelo to.

Ferrari FXX i tentokrát ukazovalo svou brutalitu a krásu současně. Oproti minulým FRD zde byl jeden podstatný rozdíl – vozy na trati kroužili podstatně déle a čas kdy byly v boxech bylo mnohem kratší. Jezdci se většinu času potýkali s mokrou vozovkou a tak se stalo že nejlepší jezdci s F430 Challenge byli rychlejší než majitelé FXX. Inu přebytek síly je někdy na obtíž a potlučené cupové auto udělá jistě v peněžence menší vír než pošramocené FXX.

Program celých FRD opět vyvrcholil s příletem Michaela Schumachera. Michael se zapojil do jízd FXX a na jejich závěr svezl i Lukase Podolskyho a Maria Bartha. Vynechat nemohl ani dvě pěkné série donuts. Poté přestoupil do monopostu Ferrari F1 a svými otočkami v první zatáčce dále bavil diváky. Pak už byla pro vylosované návštěvníky připravena soutěž ve výměně kola monopostu F1. Mezi finalisty byl i jeden 10-11letý kluk, který konkurenci složenou z dospěláků dokonale a bez milosti rozsekal. Nikdo na něj nestačil. Sladkou odměnou mu za to bylo svezení po trati Nürburgringu s Michaelem Schumacherem v nové Californii. Michael pak ještě rozmlouval s moderátorem Kaiem Ebeiem a vybranými novináři. Zanedlouho pro něj přiletěla helikoptéra (opět jako minule mi přistávala těsně nad hlavou) a Michaela odvezla z okruhu.

Stejně jako při minulých FRD nemohla chybět ani návštěva Nordschleife, v sobotu večer byl opět blázinec, v neděli ráno trať okupovali majitelé Ferrari 430 Scuderia a jejich soutěž v jízdách pravidelnosti. Pravý okamžik k vyzkoušení tratě pro nás opět nastal až v neděli večer. Trať už byla celkem prázdná, takže pokud jsme byli občas pomalejší, nikoho jsme nezdržovali.

Za celý víkend se na FRD vystřídalo určitě přes tisícovku aut (vč. závodních). Dovedu si představit, že v případě lepšího počasí mohla být účast ještě daleko vyšší. Akce byla pořadatelsky velmi dobře zabezpečená a během víkendu nenastala žádná krizová situace (nebo o ní alespoň nevím). Těm co váhali s cestou na FRD 2006 a po akci říkali, že v roce 2008 určitě pojedou a nakonec nejeli ani letos už asi není pomoci, ale doufám, že vy všichni ostatní na Ferrari Racing Days 2010 na Nürburgring určitě dorazíte.

A proto za dva roky nashledanou!