Czechferrari.cz

V pořadí už 19. ročník Festivalu rychlosti na anglickém panství Goodwood se konal uplynulý víkend (29.6.-1.7.) a už tradičně šlo o mimořádně povedenou akci na které bylo na co koukat. Já jsem v Goodwoodu strávil tři dny neopakovatelných zážitků už druhý rok za sebou a pochopil jsem každého, kdo tvrdí, že každým rokem je Festival rychlosti lepší a lepší.

Letos se oslavovalo hned z několika důvodů a hned několik výročí. Za nejhlavnější bych označil 60. let od založení značky Lotus, které byla věnována i obří skulptura před Goodwood House. O design se už po 16. krát postaral britský designér Gerry Judah a netradiční dílo sestávalo ze šesti vozů Formule 1 značky Lotus reprezentující každý jednu éru. Tato skulptura si elegantně uctila významného britského výrobce automobilů, no samozřejmě nezůstalo pouze u statické vzpomínce a k vidění byli i desítky aut se znáčkem Lotus na kapotě, či už se jednalo o klasické zeleno-žluté monoposty z éry zakladatele Colina Chapmana, a nebo o legendární vozy Formule 1 v barvách JPS, a nebo o kterýkoliv významný Lotus ze zajisté bohaté historie značky. Nechyběli samozřejmě ani světoznámí jezdci, kterých jméno se nějak spájí nebo spájelo se značkou Lotus, včetně legend jako Emerson Fittipaldi, Sir Jackie Stewart nebo taky Sir Stirling Moss. Festival opět potvrdil svou unikátnost v tom smyslu, že si fanouškové mohli obhlížet ne jenom auta z bezprostřední blízkosti, ale se také mohli dostat do blízkosti legend jako už vzpomínaný Sir Stirling Moss, „po ruce“ však byli i další mistři volantu – Jacky Ickx, svou premiéru na Festivalu měli Alain Prost a Sebastian Vettel. Dostat se k nim bylo ve své podstatě jednoduché, ale jenom pokud máte ostré lokty, protože těch, co chtějí podpis nebo fotku jsou stovky.

Druhým tématem festivalu byla oslava mladých talentů motorsportu, kteří zaujali buď to stylem jízdy, nebo rovnou i výsledky hned od momentu jak usedli za volant závodního auta nebo monopostu Formule 1, a tak měli obrovský dopad na éru závodění, ve které působili. Kromě žijících pilotů závodních moster se tak zavzpomínalo i na ti už zesnulé, to se dalo poznat hlavně u Lotusu Ayrtona Sennu a Porsche Stefana Beloffa, u kterých jste vždy našli skupinu lidí trpělivě čekajících na moment, kdy si budou moci udělat fotku a nebo se pouze a tiše dotknout toho „kusu plechu“, co kdysi sedlali mladí řidičský géniové.

Oficiální čísla návštěvnosti letošního Festivalu ještě nejsou známa, ale klidně bych si dovolil tvrdit že tímto ročníkem padl rekord z roku 2003, kdy Festival navštívilo za tři dny 158 tisíc lidí. Pravidlem Festivalu zůstává fakt, že v pátek je v areálu nejméně lidí, ale naopak v neděli, kdy je lidí nejvíc, jsou už všechny slíbené hvězdy (lidé i auta) na místě. Tímto oslím můstkem bych se rád dostal k mému hlavnímu odporučení, a to zní: když jedete na Festival rychlosti v Goodwoodu, vyplatí se jet na všechny tři dny. V neděli se také konají měřené jízdy, předvedou se tak auta z různých kategorií se kterými se nešetři a jedou skutečně naplno.

Jedinou vážnější nehodou letošního Goodwoodu se stala nehoda Toyoty Tacoma „Pikes Peak“, její řidič byl totiž příliš široký na výjezdu ze zatáčky a dostal se na mokrou trávu, kde bylo auto neovladatelné a havaroval. Narazil do bariéry, naštěstí si to odneslo jen auto, řidič odešel po svých. Krom toho, že se vám v pátek může povést dostat se k lidem, okolo kterých je už v neděli 50 ochrankářů, za jeden nebo i dva dny se dá jen těžko stihnout obhlédnout si celý areál a vidět „všechno“ co Festival přináší. Dole se určitě každý nadšenec zdrží ve třech různých paddocích (staré závodní auta, superauta, F1), svůj čas si vezmou i miliony stánků s nekonečnem různých memorabilií (no řekněte, odešli by jste bez modelu, trika a nebo cenné knížky o motorsportu před padesáti let?), dále na vás čekají pavilóny jednotlivých automobilek, a nebo si jednoduše posedíte na tribuně nebo vedle trati a budete sledovat auta které se plnou rychlostí valí na slavném Hill Climb. Hore na vás pak čeká rallye stage. Připravit se třeba i na typicky anglické počasí, které letos zašlo někdy až do extrému, kdy ráno svítilo sluníčko a bylo teplo, no za hodinu přišel silný déšť, vítr a polovina lidí (ta druhá byli nejspíš obyvatelé britských ostrovů) mrzla v bundách.

Vzpomenul bych také to, co mně osobně zpříjemnilo život na Festivalu – klíče od auta. Jednoduché, že? Jde však o to, že mnohé automobilky na Festivalu pořádají různé akce a VIP místa připadnou samozřejmě majitelům aut dané značky společně s novináři. Je jedno jestli máte doma Škodu, BMW nebo Jaguar. Mně se tak podařilo dostat na akci kde byl i Sebastian Vettel a mohl jsem se s ním prakticky vyprávět.

Kdybych měl tedy vybrat jednu věc, proč bych označil Goodwood za jakousi mekku motorismu, byla by to rozmanitost. Na půdě Lorda Marche je jedno, jestli jste fanouškem Scuderie Ferrari, Jaguaru, BMW nebo Yamahy, všichni si najdou to svoje. Na půdě Lorda Marche jsou všichni jedno, všichni jsou to zarytí fanouškové krásného sportu zvaného jednoduše motorsport, jedno jestli dvou nebo čtyř kol. Na Festivalu rychlosti nepotkáte lidi v teniskách Nike, ale Gulf Racing, na rukách nebudou mít hodinky Swatch, ale Tag Heuer, jen proto, že to mají rádi. Mají rádi motorsport. Ihned po tom, jak odstartují motorky všech druhů se na start postaví závodní auta vytrvalostní skupiny C, pak zase F1, pak rallye atd. Goodwood je skutečně mekka motorismu. A to znamená, že by se tam každý jeho fanoušek alespoň jednou za život měl vydat.



Foto: autor a Luboš Ostatnik