Czechferrari.cz

Monza byla dějištěm vzrušující GP Itálie, která přinesla Scuderii Ferrari velké vítězství.

Vítězství Fernanda Alonsa současně naznačilo, že účet této sezóny ještě není uzavřený. Po GP Belgie se již zdálo, že Alonso z bitvy o titul vypadl, ale dění na závodní trati se dokáže odvíjet značně nepředvídatelně. A tak nám hned na startu GP Itálie propadl Webber (v podobném stylu jako v Belgii, zde se ale dopředu dostával jen s obtížemi) a ještě v prvním kole v nájezdu do Variante Della Roggia rozhodl o svém osudu Hamilton, když si zlomil zavěšení pravého předního kola o Ferrari Felipeho Massy. První dva jezdci šampionátu byli najednou odstaveni od přídělu většího počtu bodů. Dost nelibě to nesl zejména Hamilton, který svou helmu odložil až v motorhomu. Webber se ziskem 4 bodů nemusel až zas tak moc zoufat.

Zajímavostí kamikadze akce Lewise Hamiltona bylo to, že opět prokázala, jak dobře a hlavně solidně je postaveno zadní zavěšení Ferrari F10. Hamiltonovi, ani v předchozí GP Barrichellovi se ho nepodařilo zničit.

Hamiltonova a Webberova chyba dala příležitost Buttonovi a Alonsovi zapojit se opět do boje o titul. Očekávání, že za Variante del Rettifilo bude ve vedení duo Alonso – Massa se nenaplnilo, když Alonso na startu zaspal, propadl se za Buttona a měl co dělat, aby udržel svou pozici před Massou. Svůj úkol však zvládl a odstartoval hon na Buttona. Ačkoliv měli Alonso i Massa rychlejší auto než Button, nedokázali tuto výhodu zúročit a posunout se vpřed. Přijít proto muselo skoro již klasické čekání na povinnou zastávku v boxech. Button naštěstí musel do boxů dříve než Alonso a to Fernandovi poskytlo možnost závod rozhodnout ve svůj prospěch a získat své již třetí vítězství v této sezóně. O něco podobného se pokusil i Massa, ale bez náležitého úspěchu, přesto bylo jeho třetí místo výborné.

Za krátkou zmínku určitě stojí ještě výkon Michaela Schumachera a Sebastiana Vettela. Schumacher dokázal senzačně odstartovat a po prvním kole postoupil o 5 pozic vpřed. Vettel byl v jeden okamžik na pokraji vyřazení, když naříkal nad umírajícím motorem, aby ten po chvíli skoro zázračně obživnul a dovezl Sebastiana k čtvrtému místu.


Dnes jsme si již po osmnácté mohli poslechnout v rádiu zprávu: „Rudé vozy stáje Ferrari ovládli Italskou velkou cenu Formule 1“. Je to zvláštní a až mrazivé, když si uvědomíte, že Ferrari tu je stále s námi a tuto zprávu jste mohli slyšet v roce 1951, kdy zde získal první vítězství Ascari nebo v roce 1988. Tehdy zde vyhrál Gerhard Berger a jeho vítězství se zapsalo do kategorie nezapomenutelných, protože Italská GP byla první velkou cenou po odchodu Enza Ferrariho z našeho světa. V roce 2000, kdy Michael Schumacher vyrovnal počet vítězství Ayrtona Senny a při tiskové konferenci po závodě se v návalu emocí rozplakal a nebo v roce 2006, kdy též při tiskové konferenci Michael Schumacher oznámil konec své kariéry.

2010 Fernando Alonso
2006 Michael Schumacher
2004 Rubens Barrichello
2003 Michael Schumacher
2002 Rubens Barrichello
2000 Michael Schumacher
1998 Michael Schumacher
1996 Michael Schumacher
1988 Gerhard Berger
1979 Jody Scheckter
1975 Clay Regazzoni
1970 Clay Regazzoni
1966 Ludovico Scarfiotti
1964 John Surtees
1961 Phil Hill
1960 Phil Hill
1952 Alberto Ascari
1951 Alberto Ascari




Děkujeme Scuderii Ferrari za krásný zážitek. Gratulujeme jí k vítězství. A přejeme si, aby jsme podobnou euforii mohli zažít i v následujících GP.





Průběžné bodové hodnocení jezdců: Mark Webber 187 bodů, Lewis Hamilton 182, Fernando Alonso 166, Jenson Button 165, Sebastian Vettel 163, Felipe Massa 124, Nico Rosberg 112, Robert Kubica 108, Michael Schumacher 46, Adrian Sutil 45, Rubens Barrichello 31, Kamui Kobayashi 21, Vitaly Petrov 19, Nico Hulkenberg 16, Vitantonio Liuzzi 13, Sebastien Buemi 7, Pedro de la Rosa 6, Jaime Alguersuari 3.

Průběžné bodové hodnocení týmů: RBR-Renault 350 bodů, McLaren-Mercedes 347, Ferrari 290, Mercedes GP 158, Renault 127, Force India-Mercedes 58, Williams-Cosworth 47, BMW Sauber-Ferrari 27, STR-Ferrari 10.




Nashledanou za 14 dnů v Singapuru...



V minulých letech to v Itálii vypadalo takto:

2009 - O tom že je motorsport nevyzpytatelný jsme se opět přesvědčili při GP Itálie 2009. Hamilton dotáhl Raikkonena až na pódium. Hamilton se s Raikkonenem utkali již na startu závodu, když si Hamilton držel svou stopu a Raikkonen ho objížděl zleva, bohužel přes trávník, což ho stálo rychlost. O výsledku GP Itálie 2009 rozhodla hlavně bezchybná strategie Rossa Brawna, který protlačil Barrichella a Button k dalšímu double. Na druhého Button se v závěru závodu dotahoval Hamilton, ale v posledním kole udělal chybu a havaroval. To vyneslo Raikkonena na třetí místo a Tifosi měli hned co slavit. Nováček u Ferrari – Giancarlo Fisichella – se snažil přijít na chuť Ferrari F60. Dařilo se mu to lépe než v předchozích závodech Lucovi Badoerovi. Závod přes drobné obtíže dokončil na devátém místě, bohužel jednu pozicí od bodů.

2008 - O osudu této Italské GP rozhodlo hlavně počasí. Provazy vody bičující Monzu doprovázející páteční dopolední trénink byly hodně extrémní. Když pak jezdci nastoupili k odpolednímu tréninku a trať již hodně osychala a zdálo se že je vše opět v normálu... Sobota a neděle nás pak přesvědčily, že tomu tak nebylo. Zmoklá kvalifikace zamíchala tradičním pořadím jezdců na startu. Sebastin Vettel si vyjel své první pole position a taktéž první pole position to bylo pro Scuderiu Toro Rosso (bývalé Minardi). Jezdcům bojujícím o titul se už tak nedařilo, Raikkonen i Hamilton zůstali uvězněni v druhé fázi kvalifikace a jako zázrak se jevil čas Massy, který dokázal z této fáze postoupit Ani v neděli nebyl povrch Monzy v té správné kondici. Poprvé v historii se zde jelo po celou dobu na mokré trati. Kdo očekával, že Vettel pohoří, ošklivě se mýlil. Vettel svou pozici kontroloval a ještě ostatním ujížděl. Massa se snažil, ale ve výsledku se dopředu neposunul. Bojoval, ale dělal i drobné chyby. V závěru závodu neúspěšně útočil na pátého Heidfelda. Když pak v následujících dvou kolech udělal několik chyb a rázem za nim byl Hamilton, vypadalo to s Massou a jeho nervovou soustavou opravdu špatně. Naštěstí se však dokázal srovnat a svou pozici před Hamiltonem uhájit. Raikkonen jel velmi nenápadný závod, narozdíl od Hamiltona divoce nepředjížděl, nevytláčel ostatní jezdce mimo trať, přesto Raikkonen dojel jen o 10 vteřin za Hamiltonem.

2007 - představy fanoušků i týmu o boji o titul se mnoho nenaplnily. Raikkonen startoval pátý a Massa třetí. Raikkonen v jednom z sobotních tréninků přestál ošklivou nehodu a proto bylo příjemné vidět ho alespoň na třetím místě v závodě. Massa pro technickou poruchu nedojel.

2006 - na startu stál symbolicky před Michaelem Schumacherem Raikkonen. Massa byl po kvalifikaci čtvrtý. Netrvalo dlouho a Raikkonen byl za Schumacherem. Massa po problémech dojel na devátém místě. Pro fanoušky Ferrari byl potěšující pohled na porouchaný vůz Fernanda Alonsa – dávalo to souboji o titul nový rozměr. Schumacher si připsal další vítězství. Po velké ceně oznámil, že tato sezóna je pro něj již poslední, bez ohledu na výsledek boje o titul.

2005 - mizérie sezóny 2005 se nevyhnula ani Italské GP, šesté a sedmé místo v kvalifikaci, desáté a dvanácté místo v závodě, když v obou případech byl Schumacher před Barrichellem.

2004 - Na Monze dosud pršelo v průběhu GP jen jednou v historii. Předpovědi počasí slibovaly pro letošek opakování. Nakonec se předpověď splnila jen napolovic. Pršelo, ale jen před začátkem závodu a pak už jen trať osychala. To umožnilo rozehrát pravou loterii o to jaké pneumatiky nasadit. Jako nejtvrdší hráči se ukázali Rubens Barrichello a David Coulthard, kteří nasadili intermediate, David však ještě v průběhu zahřívacího kola vyměknul a zajel hned na výměnu a proto také musel startovat z boxů. Start byl velmi opatrný, tradičně skvělý v podání Fernanda Alonsa. Michael Schumacher také způsobil již v první šikaně "úsměvnou" situaci. Jelikož si jí nedovoleně zkrátil, čekal až ho předjede Montoya a Alonso, před které se takto dostal, ale pánům do trvalo dost dlouho co se stalo a pustili se před něj. Oto méně úsměvné to bylo v Variante della Roggia. Michael dostal smyk a musel čekat až přejede většina soupeřů, aby mohl dále pokračovat v závodě a zahájit skvělou stíhací jízdu. Rubens využíval výhodu svých pneu jen v prvních třech kolech, pak už byly na obtíž a musely pryč. Další průběh závody byl také dosti napínavý, malé odstupy, stíhání ztráty v podání Michaela, předjíždění, požár v boxech. Dnes nemohl nikdo říci, že se odehrál nudný závod. Vítězství je pro Ferrari vždy důležité. Vítězství v Italské GP obzvláště. Bojovný double byl krásný a jistě to byl jeden z nejlepších závodů sezóny 2004.

2003 - 50. vítězství pro Ferrari vybojoval Michael Schumacher. Na toto vítězství Schumacher útočil bez 1 dne celé 3 měsíce (naposledy vyhrál 15.6.2003 GP Kanady). GP Itálie přinesla od Ferrari perfektní závod pouze s 2 krizemi. První se odehrála v 1. kole před a za Curva Roggio - nejtěsnější souboj Schumacher Montoya. 2 krize nastala po prvních zastávkách v boxech, když Montoya zajížděl trvale lepší časy než Schumacher. Barrichello dojel třetí.

2002 - Začátek závodu opět odhalil, že Juan Pablo Montoya (na pole position) má sklony k porušování pravidel, konkrétně při startu 2 krát změnil svojí dráhu a nebyl za to potrestán. Poté co Ralf Schumacher musel odstoupit pro technické potíže, stal se závod velkou exhibicí teamu Ferrari, obzvláště v závěru Michael i Rubens dokumentovali, jakou mají převahu, když pouštěli před sebe jezdce, které jim několik kol před tím museli uvolňovat cestu, když byli předjížděni o kolo. První dojel Barrichello, druhý Michael Schumacher a třetí Irvine.

2001 - Italská velká cena se konala ve velmi zvláštním týdnu. V pondělí bylo oznámeno angažmá Tomáše Engeho u týmu Prost. V úterý celý svět se zděšením hleděl na bortící se mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a v sobotu přišla další špatná zpráva. Při závodě americké série Cart v německém Lausitzringu havaroval Zanardi. Nehodu naštěstí přežil, ale od té doby se již nikdy nepostavil na vlastní nohy. Dnes již víme, že se Alex dokázal vrátit zpět mezi velmi úspěšné závodníky. Tento rok byla GP Itálie opravdu smutná. Vozy Ferrari nastoupily bez reklam, s černým nosem vozu. Nikdo neměl mnoho nálady k závodění. Přesto se předjíždělo se, bojovalo se, u Ferrari v boxech se nám opět zmatkovalo a to možná Rubense stálo vítězství. Každá série jednou končí. Michaelovi se to stalo při této GP. Od GP Evropy'00 do GP Belgie'01, pokud dojel nebyl horší než druhý (z 26 závodů dojel 20 závodů: 14 krát vyhrál, 6 krát byl druhý a 6 nedojel). Tentokrát byl čtvrtý. Barrichello dojel druhý.

2000 - Pole position si zajistil Michael Schumacher a v čele byl i v úvodu závodu. Hned v prvním kole, v nájezdu do Variante della Roggia havaroval Barrichello, Coulthard, Frentzen, Trulli, de la Rosa a Herbert. Trosky havarovaných vozů bohužel smrtelně zasáhly i jednoho traťového komisaře. Michael Schumacher si své vítězství nenechal vzít a druhému Häkkinenovi vzkázal že v boji o titul bude horko. Michael získal své 41. Vítězství, čímž vyrovnal fenomenálního Ayrotna Sennu. Když na to byl Michael po závodě při tiskové konferenci dotázán, rozplakal se....

POSTAVENÍ NA STARTU

PRŮBĚH ZÁVODU