Czechferrari.cz

Před 10 lety jsem si splnil sen a pořídil si své první Ferrari. Bylo jím rudé Ferrari Mondial 3.2, které ze vzdáleného Švýcarska našlo nový domov v České republice. A jakých těch 10 let bylo? Rozhodně báječných, zábavných, ale občas i dobrodružných.

Za 10 let jsem se svým Mondialem najel celkem 26 312 kilometrů a každý stál za to. V roce 2020 sice do naší garáže přibylo ještě Ferrari 456M GT, ale Mondial je stále s námi. To navzdory všem těm „odborníkům“ nejen z řad novinářů (a těch českých obzvláště), kteří Mondial s posměšky haní jak můžou a nepovažují Mondial za Ferrari, viz pan Rejlek a jeho „banda“ z Autokult.cz. V této situaci, kdy se v mé garáži zabydlelo další Ferrari (když už se strefuji do pana Rejlka, tak i 456 GT považuje za špatné Ferrari), by přece bylo logické prodat tak špatné auto, když už za něj mám náhradu. Buďte si ale jisti, že pokud mě okolnosti nepřinutí dobrovolně ho neprodám. To auto je samo o sobě skvělé a to, co nabízí v disciplíně poměru cena/výkon, je naprosto senzační.

Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by můj Mondial přitahoval nějakou negativní pozornost nebo že by měl někdo potřebu mi do očí sdělit v jak špatném Ferrari sedím. Ba naopak, Mondial mnoho lidí odměnilo vztyčeným palcem a pochvalou, pro mnoho lidí jsem byl tím správným frajerem co řídí staré mechanické Ferrari s „mrkačkami“, všem těm klávesnicovým kovbojům navzdory.

Mondial jezdil v městě, kde bylo bez posilovače řízení docela těžké manévrování hlavně při parkování. Mondial jezdil po okreskách, kde byl jako doma a najednou bylo jeho řízení to pravé. Mondial jezdil po dálnicích, kde jsme s ním opakovaně dokázali jet maximální rychlostí, na kterou byl postaven. Často náš Mondial dokázal držet krok s mnohem novějšími Ferrari, když jsme se přesouvali nejen s Ferrari Owners Clubem Czech Republic do různých destinací. Byl třikrát v domovském Maranellu, dvakrát zvládl Stelvio pass a podíval se i do Monaca. Plno skvělých akcí jsme absolvovali i díky společnosti Scuderia Praha, která je oficiálním dealerem Ferrari v České republice, stále vzpomínáme na poslední loňskou akci -parádní Ferrari Classiche Ride 2022 nebo na Loučení se sezónou 2019, kde se nám podařilo v na trati v Bělé pod Bezdězem vyhrát s Mondialem soutěž v pravidelnosti. Svezli jsme se na okruhu v Brně i v Mostě. Jezdil jsem prakticky celý rok, nebylo výjimkou ani to, že jsem se svezl o Vánocích na Štědrý den. A nesmíme zapomenout ani na to, že můj Mondial mě dovezl na svatbu a po obřadu jsme v něm jeli s manželkou společně vstříc našim budoucím dnům. Za celých 10 let se nikdy nestalo, že bychom nedojeli do cíle. Dvakrát nás přibrzdila vybitá baterie, ale nikdy ne fatálně. I když jsme měli prasklinu v jedné z trubek v chladící soustavě, dokázali jsme dojet z Monaca přes Maranello až do České republiky. Dvakrát už nás bez jediného zaváhání dovezl až do cíle slavné setinové rallye South Bohemia Classics. A když se do naší do té doby dvoučlenné rodiny v roce 2020 narodila naše dcera Anička, Mondial začal vozit i ji. Musela si sice chvilku počkat, ale hned poté, co přesedla z protisměrné dětské sedačky (ta nešla umístit na přední sedačku kvůli nedostatečné délce bezpečnostního pásu a na zadní sedačku se prostorově nevešla) do klasické, začal být Mondial i její svět.

Ale nechme pro tuto chvíli romantických vzpomínek a pojďme si uvést tvrdá fakta. Jak reálně vypadá život se starším Ferrari a hlavně jak je nákladné o něj pečovat? Opravdu to stojí za to?

Po dovozu Mondialu do České republiky a vyřízení administrativních náležitostí jsem začal pracovat na jeho uvedení do reálného provozu, když jsem nakoupil díly pro výměnu rozvodů za cca 11 000 Kč a dále vodní pumpu za 8 700 Kč, olej a filtry; práce spojená s výměnou rozvodů, filtrů a oleje pak vyšla na cca 16 000 Kč. Nic jiného se opravovat či měnit nemuselo, mohl jsem začít jezdit. I když k tomu ježdění nám ještě něco chybí – za pojištění u České pojišťovny jsem zaplatil cca 6200 Kč (sjednával jsem pouze povinné ručením, s ohledem na stáří auta bez havarijního pojištění) a tato částka se v průběhu let i přes bezeškodní průběh postupně zvyšovala, což mě následně motivovalo přejít k pojišťovně Allianz s nabídkou pojištění pro limitovaný roční nájezd kilometrů ročně (v mém případě 5 000 km). Nyní platím cca 2000,- Kč za rok a to představuje dost zásadní úsporu. V zákonných termínech bylo samozřejmě potřeba absolvovat i technické a emisní kontroly – můj Mondial je stále na klasických bílých značkách, ačkoliv by měl již věk na registraci mezi veterány, dokud to však bude možné, přeregistraci mezi veterány rozhodně neplánuji.

V servisu jsme se v průběhu let věnovali hlavně prevenci. Rozvody jsme měnili v roce 2012, 2015, 2018 a 2021. Pravidelně se s rozvody měnily i vodní pumpy, výjimka byl rok 2015, kdy jsme v rámci šetření pumpu nevyměnili, neboť se zdála v pořádku. Toto šetření nás dostihlo velmi záhy, když tato vodní pumpa už přežila jen půl roku a začala propouštět vodu. Materiál se obvykle pohyboval na úrovni 15-17 tisíc Kč (když nejdražší byla vždy vodní pumpa za cca 9 000 Kč), cena práce byla obvykle na úrovní 10-15 tisíc Kč. Mondial 3.2 má zásadní výhodu v tom, že pro výměnu rozvodů motoru není potřeba vymontovat motor z auta a celá operace se dá realizovat po odstranění krytu v podběhu pravého zadního kola.

V roce 2013 se muselo provést přetěsnění vany motoru a převodovky, neboť z auta hodně unikal olej, za což jsme v Ferrari Owners clubu CZ byli s Mondialem dost nepopulární. Tím, že jsem začal s autem ostřeji jezdit a to i v horkých dnech, ztratila původní těsnění své funkční vlastnosti a proto musela být důsledně nahrazena. Tato operace je u Mondialu (s výjimkou Mondialu T) specifická i tím, že je nutno vyměnit těsnění, kterým prochází tyč řazení mezi vanou převodovky a vanou motoru. V roce 2021 se znovu přetěsňovala vana motoru a převodovky, neboť se opět projevily úniky oleje. Těsnění stálo opět jako v prvním případě cca 2 400 Kč.

V polovině popisované desetileté doby jsme měnil sadu pneumatik, když jsem pro náš Mondial pořídil pneumatiky Michelin Primacy 3m, jejichž sada stála cca 10 000 Kč, tedy nic závratného, jak byste od Ferrari čekali. Jen pro porovnání, na naše Ferrari 456M GT přijde sada pneumatik na cca 36 000 Kč.

Jednou za celou desetiletou historii jsme měnili brzdové destičky za cca 5 000 Kč.

Prakticky každý rok Mondial dostal nový olej a filtr, což představovalo náklad cca 5500 Kč při desetilitrové olejové náplni. Došlo i na výměnu převodového oleje. V mezidobí jsem zakoupil i cca dvě až tři litrové lahve oleje na dolévání. Výměnou a péčí prošel i vzduchový filtr. Za celých 10 let jsme naštěstí nemuseli měnit žárovky a i po 34 letech od výroby můj Mondial stále skvěle svítí, což by člověk zrovna od starého italského Ferrari nečekal.

Ne vše je však ideální, když přihrádka u spolujezdce se otevírá jednou za 5 let, ale s ohledem na její rozměr (složíte do ní jen jedno pitíčko se složeným brčkem) to není až taková škoda. Svým optimistickým a skákavým životem si žije rafička palivoměru. Odskakovací víčko nádrže už také nechce spolupracovat, ale výrobce naštěstí pamatoval na systém mechanických vazeb.

Měnily se zapalovací kabely komplet pro obě strany motoru, když svou funkci v roce 2014 vypověděl při cestě Itálií kabel na prvním válci (i se 7 válci jsem ale bez problémů dojel až domů do České republiky) a tato sada vyšla na 14 800 Kč.

V roce 2015 bylo potřeba vyměnit ložisko levého předního kola, které bez práce vyšlo na cca 20 000 Kč.

Mondial prodělal v roce 2017 i malou (nikoliv však nezbytnou) opravu laminátového krytu rezervy, která je umístěna pod přední kapotou a je prakticky jedním z nejnižších míst na podvozku Mondialu a proto občas trpí při neopatrném přejezdu nerovností, byť je dobré připomenout, že Mondial není zdaleka tak extrémně nízké auto jako moderní Ferrari a i díky tomu se nemusíte až tak stresovat, že byste na každé nerovnosti, zpomalovacím hrbu či železničním přejezdu měli podvozek svého Ferrari „ostrouhat“ a zničit.

V roce 2018 po cestě z Monaca přišel největší servisní zásah, preventivní povahy (poruchu spočívající v netěsnosti trubky chladícího systému šlo vyřešit i bez toho), kdy motor spolu s převodovkou, zadní nápravou a výfukem putoval poprvé a zatím naposledy z auta a kromě rozvodů motoru (vč. vodní pumply) se měnila všechna těsnění a gumové díly v motoru, inspekcí prošel i palivový a výfukový systém. Celá operace přišla na cca 125 000 Kč (při poměru ceny dílů a práce cca 6 ku 4) a je nutné zmínit, že v rámci této operace došlo i na preventivní výměnu spojkové sady, která stála cca 14 500 Kč.

V průběhu popisované desetileté doby se měnil i startér za cenu cca 7 000 Kč, nastavovala se ruční brzda (jejíž signalizace na přístrojové desce měla tendenci svítit i když ruční brzda nebyla zatažena), doplňovala a měnila se brzdová kapalina. V roce 2022 došlo i na rovnání bezpečnostních pásů, které se již nepříjemně zasekávaly při odvíjení. Tří výměn se dočkala i baterie, které škodilo to, že většinu času Mondial nebyl vzhledem k absenci elektroniky (samozřejmě ne absolutní absenci) připojen k udržovací nabíječce.

Pouze dvakrát se plnila klimatizace, vždy za cenu kolem 2 000 Kč. Jednou jsme kvůli plnění klimatizace (než jsme našli šikovného odborníka z našeho města) absolvovali pokus v Brně, kde se ale pánovi, který měl úkon provést, udělalo zdravotně nevolno, a proto nebyl schopen úkon dokončit.

Mondial dostal v roce 2016 i péči u špičkového budějovického detailera a nutno poznamenat, že výsledek jeho práce nejen mě naprosto uchvátil.

Snažil jsem se sledovat i takový marnivý údaj jako je spotřeba benzínu. Zajímavé bylo, že při pravidelné dálkové jízdě se spotřeba držela kolem 9-11 litrů na 100 km a pokud řidič Mondialu poručil ostřejší a rychlejší jízdu, spotřeba se zvedla na cca 12-14 litrů na 100 km, což se samozřejmě může zdát mnoho, ale při ročním nájezdu kolem dvou tisíc kilometrů to ve skutečnosti nikdy nebyl nějaký zásadní náklad.

Perličkou je, že můj Mondial 3.2 roce 2013 dostal i originální Ferrari plachtu z F355, která překvapivě dobře sedla i na jeho specifické rozměry.

Pokud tedy výše popsanou dekádu života s Ferrari Mondial 3.2 z pohledu nákladů používání a péče o takové staré Ferrari svěříme nudné statistice, pak dojdeme k záměru, že za 10 let jsem vynaložil cca 620 000 Kč, což znamená cca 62 000 Kč ročně, resp. cca 23,50 Kč na kilometr. O tom, zda je to málo či naopak nesmyslně hodně si udělejte svůj obrázek sami a pamatujte, že se bavíme o provozu Ferrari. Určitě si můžete udělat své porovnání se svým běžným autem či vaším autem pro radost. Na rozdíl ode mě máte jednu zásadní nevýhodu, já jsem každý z těch kilometrů prožil na vlastní kůži a užil si ho na plné pecky, pro mě to byly dobře investované peníze. Je to skvělé auto, které hodně lidí podceňuje a nedokáže pochopit, že auto s koncepcí 2+2 prostě nemůže vypadat jako klasické dvoumístné kupé od Ferrari. Jeden můj kamarád mi v roce 2012 moc dobře poradil – jezdi dokud můžeš a dokud tě to baví, než zestárneš nebo ti to zakážou. A i proto si budu vždy přát, abych prožil s Mondialem ještě plno krásných kilometrů, věku, kritikům a Grétě navzdory. On za to stojí!