Czechferrari.cz

Opět po roce se vrátil český živel do Maranella, které jej opět přivítalo otevřenou náručí. Celkem pět dní jsme byli hosté báječného světa, díky kterému je svět o mnoho hezčí místo k životu. Krásné vozy, otevření lidé, atraktivní krajina, výborné jídlo a mnoho příběhů nás provázelo při naší léčebné terapií v regionu Emilia-Romagna.

2009 – První výlet do Motor Valley (La Terra dei Motori), které nám učarovalo svou krásou, koncentrací skvělých aut a množstvím příjemných lidí.

2010 – Druhý výlet do regionu Emilia-Romagna, který nás přijal ještě přívětivěji a prožitky byly ještě intenzivnější, poprvé jsme zažívali některé události spolu s Ferrari Owner's Clubem Czech Republic.

2011 – Co jsme prožili v tomto roce? Očekávání byla značná. Mille Miglia, factory tour, audience u Horacia Paganiho. Realita?



Akce Maranello Tour 2011 se začala tvořit již krátce poté co jsme se vrátili z Spedizione nella provincia della regione Emilia-Romagna 2010 (odkaz naleznete dole v souvisejících článcích) a v našich hlavách se rodily první myšlenky jak by měla a mohla vypadat naše nová cesta za fenoménem Enza Ferrariho. Již na konci roku 2010 bylo jasné, že Maranello Tour 2011 bude plně integrováno s klubovou akcí Ferrari Owner’s Clubu Czech Republic, který je jediným (oficiálním) klubem sdružujícím majitele vozů Ferrari v České republice a na Slovensku. Od ledna se již pilně pracovalo na více frontách, aby bylo Maranello Tour akce, na kterou se hodně bude vzpomínat (jak se ukázalo později, někteří účastníci na ní do smrti nezapomenou a naopak někteří už raději nevědí, že nějaká byla).


Mercoledì (středa)
Na cestu do Maranella jsme startovali z Českých Budějovic. V ten okamžik byla již většina ostatních účastníků vč. členů redakce na cestě (pražská i moravská skupina). K cestě jsme tentokrát měli tu čest využít Ferrari F355 Spider. Vyjížděli jsme až ve chvíli, kdy ranní paprsky prohřívaly asfalt a vzduch byl příjemný. I proto jsme již od první chvíle jeli se staženou střechou a naplno si užívali výhod cestování v otevřeném voze za tak krásného počasí. Cesta příjemně ubíhala, před rakouskými hranicemi jsme dotankovali a zakoupili Autobahn Vignette. U Linze jsme potkali naše slovenské přátele s Ferrari California a dále jsme pokračovali společně. Na obloze občas vykoukl mráček, ale hned zase zmizel. Provoz v Rakousku a Německu byl po poledni mírný a proto se dalo jet bez většího stresu stále dál a dál a jen občas zastavit natankovat. Cestou na Brennero se obloha počala stále více zamračovat a místy naše auto ovlažilo pár kapek, ale k nám do interiéru nepronikla ani jedna. Po přejezdu Brennerského průsmyku nás až do Maranella provázela jen jasná obloha.

To, že již zanedlouho bude startovat Mille Miglia se dalo odtušit i z toho, že jsme po cestě potkali řadu zajímavých aut, počínaje vrcholně exotickým Renaultem Spider, Astonem Martinem V8, řadou Porsche 911, některými historiky na podvalnících a konče mým oblíbeným Ferrari Mondial.

Do Maranella jsme dorazili kolem páté hodiny odpoledne, přesně ve chvíli, kdy česká hokejová reprezentace zvýšila své vedení nad reprezentací USA již na 2:0. Před hotelem Maranello Palace již stála auta drtivé většiny účastníků Maranello Tour 2011. Dvojici Ferrari F355 Spider a 355 F1 Berlinetta doplňovala dvojice 599 GTB Fiorano, 575 Superamerica, 612 Scaglietti, California, F430, F430 Spider, Scuderia Spider 16M, 458 Italia a zlatý hřeb programu v podobě 599 GTO. Ale parkoviště před hotelem neobsadili jen členové českého FOC. Čestná místa zde patřila i fanouškům značky z dalekých USA.

Dlouho jsme prohlíželi uhrančivé Ferrari 365 GTS/4, jedno z série 124 ks otevřených Dayton, které jsou v dnešní době obrovskou vzácností. Design je mistrovským dílem Leonarda Fioravantiho, který v době zrodu „Daytony“ pracoval pro Pininfarinu. Fioravanti stvořil uzavřenou Berlinettu a nikdy neplánoval navrhovat otevřený Spider. S tím se však nesmířil karosářský mág Sergio Scaglietti, který s povolením Sergia Pininfariny začal pracovat na otevřené verzi Daytony. Výsledek jeho snažení byl představen na Frankfurtském autosalonu v roce 1969. I z dnešního pohledu má Ferrari 365 GTS/4 v kategorií spiderů impozantní výkony, když vpředu uložený dvanáctiválec o objemu 4390,35 cm3 a maximálním výkonu 352 hp, dokázal „GTSko“ zrychlit až na neuvěřitelných 280 km/h!

Ferrari 365 GTS/4, které jsme obdivovali, zřejmě právě opustilo dílnu Ferrari Clasiche a dýchalo absolutní novotou. Ať už to byl (nepůvodní) perleťový černý lak nebo absolutně nepoškrábané zadní plastové okno skládací střechy či novotou zářící interiér. Ferrari 365 GTS/4 stálo na parkovišti hned vedle klasického Dina 246 GT a Ferrari 599 GTB Fiorano (s úpravami od Novitec Rosso). Bylo docela zábavné tyto vozy porovnávat velikostně. Daytona a Fiorano coby goliášové proti maličkému Davidovi v převleku Dina. Pokud vám připadal přední převis u Fiorana extrémně velký, pak vězte, že u Daytony je ještě o kilometry delší. Tep srdce milovníka klasických Ferrari zrychlilo i krásné černé Ferrari 250 GT Lusso.

Byť je to hodně troufalé, Američané ten den prohráli nejen v hokeji, ale i v množství aut před hotelem (a neříkejte, že to sem mají o tolik dál než my...), o hodnotě a kvalitě bychom ale mohli vést dlouhé diskuse.

Naše neplánovaná návštěva v nové reprezentativní budově Carrozzerie Zanasi byla zajímavá tím, že u vchodu skládali vzácné Maserati MC12 Corsa, ale i tím, že se ukazuje, že zanedlouho bude po světě jezdit větší množství otevřených Ferrari 599 GTB Fiorano. Po 80 ks Ferrari 599 SA APERTA se do USA vypraví jedno Ferrari Superamerica 45 (představena u příležitosti Concorso d'Eleganza Villa d'Este 2011) a nově též pětice Ferrari 599 CC (s pevnou skládací střechou), které najdou svůj domov na Arabském poloostrově.

Krátké posezení na terase hotelu ukončil odjezd na večeři v restauraci Montana, kde bylo pro všechny členy FOC připraveno speciální menu. My jsme měli, ale ještě několik úkolů. Napojit redakční vůz naftou, provést inspekci kopců nad Maranellem, abychom zkontrolovali stará a našli nová místa pro focení a nakrmit naše hladovějící žaludky. Zrovna když jsme byli cca 20 km od Maranella, zazvonil telefon a v něm se ozvalo: Červený poplach! Před Montanou je Ferrari F50!

Proto jsme se ihned začali vracet zpět do Maranella. Jeli jsme z kopce, ale trvalo nám to poněkud dlouho. Brzdilo nás místní Twingo. „F50sátka“ nám však neujela. Stála tam. Červená. S/N 104234. Dočasně opuštěná. Krásná. Brutální. Jedinečná a ohromující. Drtivá většina všech superaut jí nesahá ani po kotníky. Hračky pro děti. Tohle je auto pro řidiče! Textura laku viditelná pod světlem vývěsního štítu jasně prozrazovala, že ta rudá převlečená civilní formule je z karbonu. Otevřený monokok tohoto bolidu dosahuje torzní tuhosti o hodnotě 34.600 Nm/rad (pro srovnání nové a o 17 let novější Lamborghini LP-700 Aventador, které se chlubí svou dokonalostí a celokarbonovým uzavřeným monokokem, má 35.000 Nm/rad). Z těchto dat je patrné, jak kvalitně pracovali tvůrci Ferrari F50 na začátku devadesátých let minulého století. Softop měla složený za sedadly, ale na obloze nebyl ani obláček. Jak rychle by ho asi majitel nasadil?

Duševní prožitek však přerušilo kručení břicha a donutilo nás odjet na večeři do „naší oblíbené pizzerie nedaleko Maranella“.


Giovedi (čtvrtek)
Vstáváme v 5.15 a po 4 hodinách spánku je toto vstávání opravdu hrdinským kouskem. Ale první ranní sluneční paprsky nebudou čekat až se vyhajáme v postýlkách a uráčíme se vstát. Před Maranello Palace nás již netrpělivě očekává modelka Scuderia Spider 16M a je trochu nervózní. Je tu poprvé a neví přesně co jí bude čekat. Proto si s sebou bere kamarádku 355 F1 Berlinetta, která již loni photo session úspěšně absolvovala a moc se jí to líbilo. Jedeme nad Maranello a postupně na dvou místech objevujeme všechna zákoutí ostré otevřené Scuderie. Do Maranella se vracíme po půl desáté a až do konce dopoledne si užíváme volna. Po poledni jdeme vyfotit členy FOC před Ristorante Cavallino a před vjezdem do továrny a poté opět odpočívat a přitom plameně diskutovat o technické specifikaci nástupce Ferrari 599 GTB Fiorano, jehož mula kolem nás právě před chvíli projela. Jedno víme jistě, dvojspojka jí nemine. Jedeme také k Fioranu, kde pozorujeme testování Ferrari 458 Challenge a hlavně testování Ferrari F60. Jezdec vždy ujel tři krátká kola, kdy jsme ho neviděli, a pak jedno dlouhé a v této chvíli jel kolem nás. Spíše tedy letěl než jel. Je při tom taková zvuková kulisa, až vám stoupají chloupky na rukou. Členové FOC mezitím jdou na Factory Tour.

Factory tour letos začíná v Galerii Ferrari. Krátká procházka kolem aut a delší povídání u maket budov, které tvoří areál továrny a kudy též povede prohlídka. Ta po krátkém přesunu v připraveném autobusu začíná v motorárně. Romeo a Julie dnes nepracuje. V plném tempu je stroj zasazující čepy do hlav motorů. I letos je v hale expozice plná exklusivních aut (pro připomenutí: Ferrari F355 „World Tour“, Ferrari F355 Competizione, Ferrari 288 GTO Evoluzione, Ferrari 360 Modena „clear lack“, Ferrari 575M Maranello GT, Ferrari 550 Barchetta, Ferrari 599 GTB Fiorano, Ferrari 612 Scaglietti 15,000 Red Miles, Ferrari 612 Sessanta, Ferrari 250 GT SWB California Spider, chybí tu Ferrari 360 Barchetta, která našla své čestné místo v Galerii Ferrari vedle Ferrari 599 SA Aperta). Sledujeme i kompletaci osmiválcových motorů pro Ferrari a Maserati. Na kompletaci dvanáctiválcových motorů je zajímavé to, že jeden motor vždy skládá jeden zaměstnanec a díly má uložené v prosklené bedně, kde má dokonalý přehled o jejím obsahu.

Pokračuje se montážní linkou, kde jsou kompletovány osmiválcové Californie a 458 Italie bez ohledu na zemi určení (lze rozeznat evropské, americké i japonské verze). Robotické vozíčky zde dopravují díly. Otázka zní: zastaví před člověkem nebo ho člověk v zájmu plnění normy nebude zajímat? Co s tím provede český živel? Provede test! Robot obstál a včas zastavil.

Zajímavostí je, že všechny historické malby, plakáty a fotografie v těchto prostorech nemají zakrytou reklamu Marlboro. Jako kdyby sem ještě EU nepronikla. Díky bohu! Dalším oddělením na cestě je Ferrari Classiche. Před ním stojí velmi zaprášené Ferrari 288 GTO určené ke kompletní renovací a podobně zaprášené Ferrari Enzo. V dílně stojí většina aut pod plachtou. Loni to zde bylo zajímavější. Ve vedlejší kanceláři probíhá nad spuštěným konfigurátorem diskuse o novém Ferrari Superamerica 45. Factory tour se posouvá do své závěrečné části, která se odehraje v Gestione Sportiva. Loni jsme neviděli tehdy aktuální vozy, protože již byly na cestě do Valencie k evropské GP. Tentokrát je o víkendu volno a Ferrari 150° Italia Fernanda Alonsa a Felipeho Massy jsou na místě, ale není zde oprávnění dostat se do jejich blízkosti. Jedním z důvodů je to, že se dnes pilně testuje. Už od rána jezdí po Fioranu různé specifikace formulí 1 od Scuderie Ferrari. Stačit musí jen kompletace repasovaných F1 motorů a pak následuje přesun do skladu programu 599XX, FXX a F1 Clienti.

Po factory tour je čas chvíli odpočívat. Čeká nás večerní program v populární Azienda Opera O2 di´ Ca Montanari. Čerstvě posečená tráva kosí alergiky a ostatní do kolen posílá specifická vůně balzamikového octa, který zde vyrábějí. Posezení s občerstvením a s vínem je pro nás naštěstí připraveno z druhé strany budovy a proto si můžeme užít klidný večer plný dobrého jídla, pití a přátelské konverzace. Povídáme si ovšem a o všech, probíráme věci vážné i veselé, po pár skleničkách výborného červeného Lambrusca vypadají vážné věci jako veselé a je nám hezky.


Venerdi (pátek)
Páteční snídaně v Maranello Palace je něčím zvláštní. S členy českého FOC přišel posnídat i Felipe Massa, kterého v průběhu dne čeká testovací program v simulátoru F1.

Pátek je v programu Maranello Tour 2011 logisticky nejnáročnější den. Čeká na nás audience u Horacia Paganiho. Do San Cesaria sul Panara to není daleko, ale udržet v plném provozu pohromadě kolonu 15 aut, když v cestě stojí nespočet kruhových objezdů, sjezdů a nadjezdů, není zrovna nejjednodušší. Dobrá věc se však podařila a celá skupina dorazila až k sídlu Pagani Automobili S.p.A. Nevítá nás česká vlajka jako tomu bylo při loňské návštěvě, čelní pozici tu letos obsadila vlajka Chile (kombinuji a napadají mě jen tři možnosti: buďto se bude předávat auto klientovi z Chile, nebo zde ráno byli hosté z Chile a nebo se Paganiho teamu líbilo slavné žertovné video z prezidentské návštěvy dokumentující zálibu našeho prezidenta v hezkých psacích perech...).

Místní factory tour je trochu skromnější. V showroomu si vyslechnete historii díla Horacia Paganiho, ve vedlejší dílně uvidíte vozy, které se aktuálně kompletují a v poslední místnosti můžete kromě autoklávu užívaného k pečení (titan)karbonových dílů sledovat i auta, která se aktuálně servisují. V době naší návštěvy jsme před showroomem a v něm obdivovali dvě Zondy R (co dokáže Zonda R se můžete přesvědčit v tomto videu - odkaz: Pagani Zonda R - Nordschleife 6.47 - easy). Stejný počet Zond R se kompletoval v dílně a v servisní dílně čekalo ten den už páté „Erko“. V servisní dílně stálo i holé chassis nového Pagani Huayra (debut Ženevský autosalon 2011). V dílně se dokončoval klenot v podobě Pagani Zondy Cinque Roadster v neodolatelné kombinaci vínového lakování a některých dílů lakovaných čirým lakem, interiér měl přísně černé lakování jednotlivých dílů.

Příjemná prohlídka uběhne až moc rychle a my jedeme zpět do Maranella, abychom objevovali i kulinářské kvality místní kuchyně. Na naší návštěvu již čekají v restauraci La Condea di Montale. Denně kolem ní jezdíme do našeho strategického sídla ve Ville Milly, ale ještě nikdy jsme tu nebyli hosty. Jak tu asi vaří? Lehký oběd se proměnil v dvouhodinové hody, kdy na stole střídala jedna dobrota druhou. Majitel restaurace byl jako ve snách, když viděl patnáctku Ferrari na parkovišti před svou restaurací. Dlouho si lámal hlavu, jak dostat 599 GTO na svůj výstavní trávník v zahrádce, aby mohl udělat velmi exkluzivní fotku. Nakonec neuspěl, ale pochvala od všech hostů za umění jeho teamu mu jistě také udělala radost.

Co s načatým odpolednem? Někdo si dal pozdní siestu, někdo jel do Modeny a někdo byl nakupovat. A nakupovalo se opravdu hodně, od modelů přes botičky až po kravaty. Fanoušci hokeje pak v prostorné hale recepce Maranello Palace sledovali hokejový zápas Česká republika – Švédsko, který našem hochům bohužel nevyšel (prohra 2:5) a místo boje o titul je nasměřoval do boje o bronzovou medaili (dnes víme, že zde uspěli, když porazili Rusko 7:4). Momentální zklamání bylo velké, ale je to hra. Příště to bude ještě lepší.

Nás čekala ještě jedna výprava za focením a potom už jsme se těšili (díky Ondro) na gala večeři v Galleria Ferrari organizovanou Ferrari Clubem Italia při příležitosti Mille Migla 2011 a Ferrari Tributo to Mille Miglia 2011 (do našeho programu tato akce zasáhne již zítra). Gala večeře byla zahájena prohlídkou Gallerie a na ní navázala exklusivní pětichodová večeře v síni slávy. Večeřet v místě, kde je kulisou skupina mistrovských monopostů, pohárů a přileb mistrů světa je výjimečná událost, která se jen tak nezapomíná. Stejně jako loni při Spedizione nella provincia della regione Emilia-Romagna jsme měli celou Gallerii chvíli jen pro sebe. Prolistovali jsme i novou knihou The Official Ferrari Opus. Při prvním pohledu na tuto novou knihu nás napadlo jen jediné – to je „mega bichle“, exklusivní, plná velkoformátových fotografií (řadu z nich museli tvůrci rekonstuovat). Další náročný den v regionu Emilia-Romagna a den, na který jsme všichni čekali, byl před námi.


Sabato (sobota)
Sobota byla dnem Mille Miglia v Maranellu. Závod Mille Miglia byl jedním ze závodů, které položily základ slávě, na které maranellská automobilka staví dodnes. Původní závod Mille Miglia byl v roce 1957 zakázán po nehodě, při které ve Ferrari přišli o život Alfonso de Portago, jeho navigátor Edmund Nelson a jedenáct přihlížejících diváků. Automobiloví nadšenci si ho však připomínají dodnes, v podobě rallye historiků s jedinečnou atmosférou. Pro nás to znamenalo ráno na čas vstát a po snídani se nechat odvézt autobusem po trase Maranello Palace – zadní brána továrny – stará brána továrny – Fiorano, tedy až na samotné místo činu. Ferrari v rámci loňské Mille Miglia spustilo svou akci Ferrari Tribute to Mille Miglia. Skupina 130 moderních Ferrari jede jako předvoj pelotonu historických automobilů účastnících se Mille Miglia. V rámci této aktivity přivedlo Ferrari všechny účastníky na Fiorano k absolvování jednoho měřeného kola.

Pro letošní ročník připravilo Ferrari speciální program nazvaný Ferrari Guest Programme at Fiorano. Ten kromě možnosti trávit prakticky celý den v areálu Fiorana zahrnoval i soutěž elegance, ježdění po okruhu, prohlídku továrny a hlavně možnost sledovat všechny účastníky Mille Miglia a Ferrari Tribute to Mille Miglia. Na tom, že pro hosty bylo připraveno i bohaté občerstvení by nebylo až zas tak moc zvláštního. Neuvěřitelné bylo však to, že jedním z míst k možnosti občerstvení byl týmový box, který jinak především slouží mechanikům Scuderie Ferrari při testování závodních monopostů, místo, které je jinak velice přísně chráněno.

Uvnitř Fiorana také stále najdete jeden stroj, který byste zde asi nehledali. Je to stíhačka – italská armáda darovala v roce 1989 automobilce Ferrari stíhačku F-104G, jako vzpomínku na souboj vůz F1 proti stíhačce, který se odehrál 21.11.1981 na letišti Istrana-Treviso. Proti F-104G tehdy nastoupil Gilles Villeneuve s Ferrari 126 CK a v závodě na 1000 metrů vyhrál.

Prvního ročníku soutěže elegance se nezúčastnilo mnoho soutěžících, za to však jejich auta byla nádherná a stojí za vyjmenování - Ferrari 458 Italia (v nenápadném odstínu), Ferrari F430 (s podezřele odsazeným zadním čelem a mezerou mezi střechou a krytem motoru), Ferrari F430 Spider, Ferrari 599 GTO (v chudé obyčejné žluté barvě, škoda, že nebylo možno vedle ní postavit první české 599 GTO, které je lakováno v luxusní třívrstvé žluté metalíze Giallo Triplo Strato), Ferrari F355 GTS (se zvláštně upraveným difuzorem), Ferrari F40 (zajímavý kus se 121 000 km na tachometru), Ferrari 412 GT (auto starého pána), Ferrari 208 GTB Turbo (specialita pro italský trh), Ferrari 328 GTS, Ferrari 365 GTB/4 (Daytona) (s průhledným krytem předních světlometů), Ferrari 365 GTB/4 (Daytona) (s výklopnými světlomety a v poměrně neobvyklé barvě Rosso Dino), Ferrari 330 GTC, Ferrari 250 GT Spyder California SWB, Ferrari 365 GT4 BB a Ferrari 250 GT Lusso (klasická kráska).

Ferrari do areálu okruhu přivezlo i zástupce své současné produkce - Ferrari FF, Ferrari California, Ferrari 458 Italia, Ferrari 599 GTB Fiorano. Byla ale škoda, že tyto vozy byly uzavřeny a ani nebyl prostor se s nimi svézt.

Příjezd prvního Ferrari v rámci Ferrari Tribute to Mille Miglia byl naplánován na půl pátou, ale realita ukázala na čtvrt na šest. O co bylo čekání delší, o to větší zážitek jsme pak měli. (Nekonečný) zástup čtyřkolých miláčků se znakem vzpínajícího se koně postupně přijížděl na Fiorano a časoměřiči jeden po druhém posílali na měřené kolo. Někdo jel opatrně, někdo naopak hned od začátku volil rychlé tempo. Vypisovat zde seznam aut, které jsme viděli by zabral mnoho času, dobrou představu si můžete udělat: zde, kde najdete oficiální výsledky Ferrari Tribute to Mille Miglia 2011. Nás asi nejvíce zaujalo žluté Ferrari F50, skupina 7 Ferrari F40, 15 Ferrari 599 GTO, 2 Ferrari 288 GTO či nádherné Ferrari 250 GT SWB z roku 1958.

Všichni účastníci Ferrari Tribute to Mille Miglia 2011 ještě nestačili protnout startovní pásku na Fioranu a již tu byly posádky Mille Miglia 2011 ve svých krásných historických klenotech. Bugatti, Alfy Romeo, Astony Martiny, Jaguary, Mercedesy (za volantem 710 SS seděl Bernd Schneider, několikanásobný mistr DTM, za volantem 300 SLR Mika Häkkinen), Porsche, BMW (z 328 Mille Miglia Roadsteru na nás své ksichtíky dělal i Rowan Atkinson alias Mr. Bean). Ferrari bylo skvěle zastoupeno i ve startovní listině Mille Miglia, když diváci mohli vidět tyto kousky: 166, 225 S Export, 340 America, 250 Europa GT, 500 Mondial, 212 Inter, 225 Export Tuboscocca, 250 GT Boano, 166 MM, 212/225 Export, 250 MM, 500 TRC, 212 Export, 121 LM, 750 Monza, 166 Inter, 225 Inter a 250 GT. Že se v tom zástupu typových označení ztrácíte? Nebojte, nejste sami. Mezi diváky se většinu odpoledního programu objevoval i Amadeo Felisa, součastný generální ředitel Ferrari S.p.A., který byl dobře informován o významném počtu hostů z České republiky. Nad Fioranem se již smrákalo a kolona účastníků Mille Miglia nebrala konce. Některé vozy nestačily chladit a proto je radši jejich posádky tlačily. Když jsme před devátou opouštěli Fiorano, čekalo na svůj test minimálně 50 posádek.

Nastal čas loučení. Členové FOC naposledy večeřeli v Montaně a my naši rozlučku uspořádali v „naší oblíbené pizzerii nedaleko Maranella“.


Domenica (neděle)
Maranello se probudilo do zamračeného rána. Nestačili jsme se ani nasnídat a z mraků už se spustily první kapky. Ty se postupně změnily ve vytrvalý déšť. To byl neklamný signál abychom se vydali zpět domů, a že místní počasí již nemá náladu na nějaké velké laškování. Po čtyřech dnech opouštíme náš dočasný domov. Většina členů FOC je již pryč. My nasazujeme střechu ve Spideru a ve čtvrt na dvanáct jako poslední opouštíme Maranello... Jaké bylo Maranello Tour 2011? Bylo méně akční (stárneme a někteří lidé nám naše úlety, které máte tak rádi, nemůžou odpustit), bylo kratší a rychlejší (nejen kalendářně, ale i časy přesunů z místa na místo), bylo hlučnější (15 vozů Ferrari musí být slyšet), bylo intenzivnější (proč si vždycky slibuji, že se zde pořádně vyspím, když je tomu právě naopak?), pro členy a vedení FOC bylo přelomové (dnes je již jasné, že pro příští ročník musí nastat změny, aby si lidé z vedení klubu kromě řešení neustálých problémů vůbec stihli užít vlastní akci).


Maranello Tour 2011 je za námi! A nezbývá než zopakovat závěr Spedizione nella provincia della regione Emilia-Romagna 2010: Regione Emilia-Romagna je magický kraj, kam se vyplatí vracet. Je to země motorům zaslíbená.
My se vrátíme...
Slibujeme!