V životě automobilky Ferrari figurovalo více karosářů, ale Pininfarina mezi nimi zaujímá výsadní postavení.
Celý
příběh začal v roce 1893. V Turíně
se toho roku a konkrétně 2. listopadu narodil
Gian-Battista Farina. Již v mládí bylo jasné,
že o co nepřesvědčí svou výškou
to dožene svým umem. Právě pro svou výšku
získal přezdívku „Pinin“. Již od
svých 11 let vypomáhal svým bratrům
v rodinné firmě „Stabilimenti Farina. Své
schopnosti osvědčil i za První světové
války, kdy dohlížel při konstrukci tehdejších
leteckých simulátorů.
V roce
1920 vyrazil Gian-Battista na zkušenou do Ameriky. Nabídku
Henryho Forda však odmítl, neboť se chtěl
vrátit zpět do Itálie. Pro Farinu tato etapa sice
z technologického pohledu mnoho nepřinesla,
důležitější však pro jeho budoucí
směřování byla zkušenost „amerického
života a uvažování“.
Také
v roce 1920 se Farina oženil s Rosou Copasso, se kterou
měli 2 děti: dceru Giannu (1922) a syna Sergia (1926)
V roce 1930 se
osamostatnil a v Turíně založil vlastní
karosárnu, kterou pojmenoval „Carrozzeria Pinin
Farina“. Jeho cílem bylo vytvořit z čistě
zakázkově kusové výroby karosérií
vlastní průmyslové odvětví. Za pomocí
nejnovějších postupů a pokrokové
organizace práce být schopen vyrábět
malosériové série automobilů. Druhá
světová válka přerušila výrobu
automobilů stejně jako jeho spolupráci s GM nebo
Renaultem. Stejně jako Ferrari se na konci války musel
potýkat s bombardováním. Po válce
v roce 1946 ohromil svět vozem Cisitalia, který
předběhl svou dobu a dnes je součástí
expozic Newyorského muzea moderního umění.
To
se již však začalo schylovat k nejslavnějšímu
období společnosti Pininfarina. Spolupráce
Giana-Battisty Fariny a Enza Ferrariho započala v roce
1952. Farina prozíravě svěřil starost o tuto
zakázku svému synovi Sergiovi. Ten se svému
novému úkolu věnoval naplno až od roku 1955
po návratu ze zahraničí (studium – strojní
inženýr, praxe – podobně jako otec –
Velká Británie, USA).
V roce
1958 byla zahájena strategická přestavba
mateřského závodu. Využitelná plocha
se téměř zdvojnásobila s svými 75
000 m2, poskytla dostatečný prostor pro rozvoj
společnosti. Po dobu výstavby sice musely zakázky
Pinin Fariny krátkodobě převzít jiné
karosárny (Boano/Ellena), ale tato investice se mnohokrát
vrátila.
Italský
prezident Giovanni Gronchi schválil v roce 1961 svým
dekretem změnu jména Farina na Pininfarina. To také
znamenalo oficiální přejmenování
názvu společnosti z „Carrozzeria Pinin Farina“
na „Carrozzeria Pininfarina“
Rok
1961 byl také významný tím, že
vedení společnosti převzal syn Sergio a jeho švagr
Renzo Carli. Gian-Battista si svého důchodu, kterého
hlavně užíval pro charitativní práci
moc neužil. 3. dubna 1966 ve věku 73 let zemřel. Tehdy
funkci prezidenta převzal Sergio a Renzo byl výkonným
ředitelem.
Ve
znaku používá Pininfarina stylizované
písmeno „F“ a doplňuje je korunkou. Typické
pro Pininfarinu je také to, že tento znak umisťuje
na bok svých návrhů/výsledných
produktů.
U
Pininfariny vždy dokázali mistrně spojit průmyslovou
výrobu běžných produkčních modelů
s vývojem zajímavých konceptů, které
pomáhaly určit další vývoj vzhledu
sériové produkce. Zde je možno vidět
podobnost s Ferrarim, jež výnosy z sériové
produkce podporoval svou závodní činnost.
Pininfarina
je nyní schopna poskytnout kompletní servis - návrh
koncepce, vývoje, tvorbu designu, sériovou výrobu,
servis.
Moderní
technologie při vývoji i samotné výrobě
přinášely konkurenční výhodu
oproti jiným karosárnám a designerským
studiím. Pinninfarina měla například jako
první svůj aerodynamický tunel ve kterém
ladila tvary svých produktů.
Pininfarina
prošla v roce 1986 přeměnou na akciovkou
společnost.
Ale
Pininfarina nejsou jen automobily. Pininfarina se podílela na
vzhledu výrobků z mnoha jiných průmyslových
odvětví. V České republice se v poslední
době též představila jako tvůrce lahve pro
nové nápoje Mattoni.
Jmenování
konkrétních automobilek a jejich modelů, které
měla Pininfarina na svědomí se záměrně
vyhýbáme. Podat byť jen reprezentativní
výčet je „nadlidský úkol“.
Proto uveďme pouze tyto typické případy:
Ferrari, Maserati, Fiat, Alfa Romeo, Lancia, Peugeot, GM, Mitsubishi.
Enzo
Ferrari se o spolupráci s Pininfarinou vyjádřil
takto: „Nyní můžu své vozy hezky
obléci“ a skutečně se tomu tak stalo. Více
jak 50 let spolupráce přineslo mnoho nepopsatelné
krásy na které se koukat znova a znova. Někteří
lidé sice v souvislosti s posledními modely
hovoří o již vyčerpané invenci, ale když
se nevyčerpala dříve, tak proč nyní?
Uvidíme, nechme se překvapit...
_
|
© 2002 CzechFerrari.cz | This website has no affiliation with Ferrari S.p.A., Scuderia Ferrari or what so ever. All copyrights, trademarks and logos belongs to their respective owners