Czechferrari.cz

Ferrari ukončilo na Ženevském autosalonu dlouhé čekání svých příznivců na ostrý supersport s dvanáctiválcem uprostřed. Ferrari představilo nové LaFerrari a svět se na chvíli zastavil.

Zastavil se, aby se mohl věnovat kráse, agresivitě nového bolidu od Ferrari, ale také aby se mohl podivit nad zvláštním jménem, které mu v Maranellu nadělili.

LaFerrari


Zní tajemně, zní sexy, zní jako jméno krásky, po které toužíte.

Ferrari umí vždy překvapit co se týče názvu svých nových modelů. Je velmi vtipné pozorovat snažení světa odhadnout název nového auta od Ferrari. Nikdy se to nikomu nepovede a všichni pak koukají co to opět v Maranellu vymysleli. Tentokrát postavili na hlavu všechna pravidla o nutnosti dvouslovného názvu, v technickém průkazu bude stejně uvedený typ F150 a obchodní název LaFerrari. Prostě je to LaFerrari. LaFerrari si nemůžete spést. Vadí vám tento název? Ale no tak! Popusťte trochu svou fantazii, podívejte se na fotku a přivřete oči a řekněte s gustem .... LaFerrari

Ferrari tento model vyvíjelo pod kódovým označením F150 a nutno přiznat, že se mu dokonale dařilo řídit vypouštění nových informací o tomto voze před jeho slavnostním uvedením. Ani dva měsíce trvající soukromé prezentace pro předvybrané zájemce na tomto nic nezměnilo a Ferrari se podařilo utajit vzhled nového modelu až do posledního momentu. Ferrari pouze do světa pustilo dvě zatemnělé fotky přídě a zádě vozu. Určité informace mohlo přinést pařížské představení monokoku, který tvoří základ LaFerrari, ale teprve s dnešní znalostí víme jak je tento karbonový monokok masivně obestavěn. Ferrari se méně chlubilo vzhledem vozu o to více jsme dopředu věděli o technice, která byla od Ferrari průběžně představovaná jak v jeho komentářích, tak na fotkách, Ferrari dokonce samo zveřejňovalo fotky z testování, což dříve nečinilo. Můžeme si položit otázku, zda to bylo v souboji titánů potřeba.

Ano, v současné době jsme svědky souboje titánů, jako vždy, když přední automobilky připravují své vrcholné modely. V posledním souboji, který se odehrál před 10 lety se ocitlo některými lidmi odsuzované Enzo (zajímavé je, že z této skupiny lidí ho už velká část vzala na milost) a soupeřilo se sesterským Maserati MC12, konkurenční Carrerou GT od Porsche, Mercedesem SLR, Lamborghini Murciélagem, Fordem GT nebo Pagani Zondou či Koenigseggem CC8S. V mezidobí vzniklo několik konkurentů, ale žádný z nich nehrál extraligu či alespoň nedokázal vyvolat potřebu ostatních automobilek adekvátně reagovat (halasně propagovaný Bugatti Veyron nepočítejme).

Nabízí se otázka – čekají vždy konkurenti na aktivitu Ferrari, že dochází vždy k takové bitvě, když Ferrari představí svůj vrcholný model? Dnes soupeří LaFerrari s Porsche 918, McLarenem P1, muziku tvrdí již dříve představení Koenigsegg Agera, Pagani Huayra či Lamborghini Aventador. Přidá se někdo další? LaMaserati12?

Ferrari tvrdí, že produkce LaFerrari bude omezena pouze na 499 kusů, což mu můžeme a nemusíme věřit, protože si stačí vzpomenout co se dělo například s produkčními počty u Enza. Tam se začínalo na 349 kusech, následně nám automobilka tvrdila, že bude vyrobeno 399 kusů, ale realita čítá něco mezi 410-420 vozy. Nové LaFerrari se k prvním zákazníkům dostane ještě na přelomu podzimu a zimy tohoto roku. Cena je stanovena na 1,3 milionu Eur a Ferrari se nemusí bát, že by si i při této astronomické ceně (která je dvojnásobně vysoká oproti původní ceně Enza, to tehdy v době svého uvedení na trh stálo 650.000 Eur) nenašlo pro své dílo zákazníky. Již teď eviduje více než 700 zájemců.

Design nového LaFerrari bude jistě vyvolávat diskuse, jako to kdysi dokázalo Enzo, i když asi ne tak bouřlivé, neboť nadčasové Enzo bylo ve své době extrémně technicistní a Ferrari Enzo bylo také díky dominanci Scuderie Ferrari ve Formuli 1 jednoduchým cílem všech, kteří si do Ferrari chtěli kopnout. Dlouho jsme přemýšleli, proč nemá LaFerrari na bocích logo Pininfariny. Pravda je taková, že autorem designu LaFerrari je nové designérské centrum Ferrari, které vede Flavio Manzoni. Co to ale znamená? Konec Pininfariny u Ferrari, byla to jedinečná a výjimečná akce? Bude Pininfarina zajišťovat pouze stavbu jedinečných vozů přestavěných z jiných Ferrari (alias SP1 nebo SP12EC)? Až čas nám ukáže.

Pokud máte možnost se podívat do Ženevy, určitě ji využijte, protože toto auto zřejmě (s výjimkou prototypů co jsou v Museo Ferrari v Maranellu) nebude možno hodně dlouho vidět na vlastní oči. A právě až na vlastní oči dokážete ocenit kvality LaFerrari. V reálu vypadá mnohem více působivěji než na fotkách. Ferrari připravilo opravdu extrémní supersport, který narozdíl od konkurence (McLaren či Lamborghini) naživo vypadá opravdu úžasně, byť trochu zranitelně (ten dojem hodně dělají zpětná zrcátka), vypadá jako agresivní auto a přitom dokáže držet formu, jednotný styl a stále vypadá jako závodní auto, ne jako bábovička McLaren P1 či hydroplán Lamborghini Veneno. Design LaFerrari jistě vyvolává vzpomínky na Ferrari P4/5 by Pininfarina a to nejen v původní verzi, ale díky zrcátkům i na verzi Competizione. S Enzem pojí LaFerrari i nikoliv párové zadní světla či dvě koncovky výfuků na každé straně vozu. Dramatičnost linií Laferrari ve své první polovině kontrastuje s relativní umírněností zádě. Jistě zaujme zadní výklopný spoiler či brzda, při vysunutí též dojde ke zdvihnutí klapek v zadním difuzoru. Ferrari Enzo bylo do jisté míry převratné tím, že do popředí postavilo otázku aktivní aerodynamiky. Při počtu slibů, že F150 bude na tomto prvku hodně stavět se zdá, že LaFerrari zůstalo hodně za očekáváním (klapky před přední nápravou a zadní nápravou plus zadní spoiler). A to i například při konfrontaci s opravdu hodně inovativním Pagani Hyuara. LaFerrari si zachovalo křídlové dveře svého předchůdce. Příď LaFerrari opět jasně odkazuje na Formuli 1 a můžeme vést spory, jestli šťastně. Při podrobném studiu designu nosu LaFerrari totiž vyvstává další otázka – co se stane, když lehce nedobrzdíte, jak se ten nos bude řízeně deformovat?

Interiér LaFerrari se nese ve spartánském duchu. Zaujme středová konzole, ze které se vypínají ovládací tlačítka. Sedačky jsou usazeny napevno a proto se musí zbytek auta přizpůsobit řidiči – nastavitelný je tedy nejen volant, ale i celá konzole s pedály. Na volantu ve stylu F1 najdete i jmenovku Fernanda Alonsa, který se podílel na vývoji F150. některé zdroje tvrdí, že by v Ženevě představený kus měl patřit přímo Fernandovi, je otázka kde je pravda.

Při pohledu na záď LaFerrari vás jistě napadne otázka jak je to s pohonem tohoto vozu a jak se Ferrari vypořádalo s avizovaným hybridním ústrojím. Ferrari je nutno velmi ocenit, že zůstalo (stejně jako Lamborghini u jeho Aventadoru) u svého vrcholného modelu věrno atmosférickému dvanáctiválcovému motoru. Ten je sice doplněn o podpůrný systém Hy-KERS s elektromotorem, ale LaFerrari by jistě mohlo žít i bez něj a jeho baterek (složeny z 15 modulů a 120 buněk o hmotnosti 60 kg). Víte co provede mráz s baterkou ve vašem mobilu nebo fotoaparátu? Jak asi Ferrari zajistí funkčnost svého elektroústrojí v tomto voze? Nechme se překvapit. Elektromotor s akumulátory má především sloužit ke snížení spotřeby a tím i dopočítávaných emisí. LaFerrari nabízí celkový maximální výkon 963 hp při nejvyšším točivém momentu přes 900 Nm, z toho zajišťuje elektromotor 163 hp a 270 Nm. Kam se asi může dostat připravované LaXX alias nástupce Ferrari FXX?

Samotný benzínový motor o objemu 6.262 cm3 pak dosahuje maximálního výkonu 800 koní při 9.000 ot./min. a maximální točivý moment 700 Mn. při 6 750 ot./min. Motor je schopen točit až do úžasných 9.250 ot./min. Výkon je na zadní kola posílán přes dvojspojkovou sedmistupňovou převodovku od Getragu.

Hmotnost LaFerrari se přes „balast“ v podobě hybridního pohonu drží na výborných 1.255 kg (suchá hmotnost), když rozložení hmotnosti mezi nápravami je poměru 49:51 (předek/zadek). Karosérie a též většina struktur v LaFerrari je vyrobena z karbonu. Karbonová je tedy samozřejmě i klec tvořící monokok tohoto vozu, Ferrari se podařilo oproti Enzu zvýšit tuhost celého vozu a přitom ještě uspořit hmotnost, Ferrari při tom využilo své znalosti, které nabylo při vývoji svých vozů pro F1. LaFerrari má délku 4.702 mm, šířku 1.992 mm a výšku pouhých 1.116 mm (tu jsme ostatně zmiňovali již v naší prosincové reportáži z Maranella), rozvor 2.665 mm.

Podvozek LaFerrari je tvořen upředu dvojitým lichoběžníkovým zavěšením a vzadu víceprvkovou nápravou, klasickou jsou již magnetoreologické tlumiče a samozřejmostí jsou karbon-keramické brzdové kotouče o průměru 398 mm a 380 mm vpředu/vzadu. Přední kola jsou obuta do pneumatik o velikosti 265/30 R19 a zadní 345/30 R20. Zatímco Enzo bylo obuto do plášťů od tehdejšího dodavatele pneumatik pro Formuli 1, pneumatiky pro LaFerrari dodává současný dodavatel pneumatik v F1 – Pirelli.

LaFerrari zrychlí v klasické disciplíně 0-100 km/h do 3 vteřin, 200 km/h v něm pojedete už do 7 vteřin a 300 km/h uvidíte na tachometru do 15 vteřin. Maximální rychlost je uváděna pouze jako +350 km/h, ale dá se předpokládat, že se LaFerrari dostane za tuto metu vcelku jednoduše.



LaFerrari je na světě! Válka titánů začíná!



TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

Rozměry a hmotnost
Délka: 4702 mm
Šířka: 1992 mm
Výška: 1116 mm
Rozvor kol: 2665 mm
Hmotnost (suchá): 1255 kg
Velikost předních pneumatik: 265/30 ZR 19
Velikost zadních pneumatik: 345/30 ZR 19
Přední brzdy: karbonkeramika 398x223x36 mm
Zadní brzdy: karbonkeramika 380x253x34 mm

Motor
Typ: dvanáctiválec do V, 65°
Vrtání x zdvih: 94 x 75,2 mm
Zdvihový objem: 6262 cm3
Kompresní poměr: 13,5 : 1
Výkon: 800 ps (588 kW) při 9000 ot./min
Krouticí moment: 700 Nm při 6750 ot./min
Počet ventilů: 48 (4 na válec)
Elektrický motor: 120 kW (163 ps)
Celkový výkon: 963 ps
Celkový kroutící moment: přes 900 Nm

Výkony
Maximální rychlost: přes 350 km/h
Zrychlení 0 - 100 km/h: pod 3,0 s
Zrychlení 0 - 200 km/h: pod 7,0 s
Zrychlení 0 - 300 km/h: 15,0 s

Foto: Michal Sakař, Ferrari S.p.A.
Video: Ondřej Vávra, Ferrari S.p.A.